Survey Challenge 1

24. march 2016 at 9:43 | 이 휴미 & Eunka |  Survey Challenge
Ahojky! Tak tu je náš prvý diel poviedky a ja dúfam, že si ho užijete ! Naozaj dúfam, že to niekto aj bude čítať a bude aj natoľko milý, že zanechá koment :) veľmi by nás vaša podpora potešila a zároveň by sme mali chuť aj ďalej písať :) tak...nech sa páči ;) PS nepridáme druhý diel kým tu nebude aspoň 1 koment od čitateľa ;) (nebojte, neskôr budeme vyžadovať vyšší počet xD) aaa aby ste neboli zmätený, spôsob písania je taký istý ako v Kaktusovej láske - H je skratka pre mňa, že som tú časť písala ja a E pre Eunku ^^

1

H:
Hneď ako zazvonilo na prestávku letela ako strela dole do jedálne. Nenávidela keď boli jedálne plné a nemala potom ani miesto sadnúť si a hlavne....to čakanie na jedlo ju zabíjalo. Tak predbiehala každého koho sa dalo ako Schumacher a našťastie bola medzi prvými. U tety pri pulte si kúpila mäso s ryžou, dala na tácku a obzerala sa po jedálni, či tam niekde neuvidí svoju priateľku. Kývala na ňu zozadu a tak pribehla k nej:
"Emma!!!" objali sa.
"Ako to zvládaš preboha? Si tu vždy skôr ako ja..." zaškerila sa Alex.
"Aaaale....to je talent, vieš," usmiala sa Emma.
"Pff...odkedy si absolvovala ten ročný kurz herectva, si nejaká príliš sebavedomá. Nie je to už ako choroba?" podpichla priateľku. Emma sa však iba zasmiala a pri spomienke na ročný kurz herectva si spomenula na Sung Joona:
"Počuj, myslíš, že by som mu mala napísať?"

"Ko-mu..." ledva vyslovila Alex, ktorá hltala a hltala jedlo, nič celý deň nejedla a umierala od hladu. Pri Kórejčanoch si navyknete na rôzne nespôsobilosti. Emma sa vždy na ňu sťažovala že pri jedení jej vypadávajú kúsky ryže z úst a to nehovoriac o iných ingredienciách.
"Nechápem ako to Minho s tebou mohol tak dlho vydržať..." predstavila si samú seba pri Minhovi, úžasnému hercovi, ako takto pred ním je a musela sa zatriasť...hrozná predstava.
"A komu....to chceš písať?" neodradila sa Alex a jej poznámku radšej odignorovala.
"No veď vieš...Sung Joonovi....len nedávno sme sa dohodli, že sa budeme priateliť a ja mám chuť sa s ním porozprávať, lebo s ním sa mi vždy dobre rozprávalo, ale nebude to také zúfalé, keď sa mu ozvem prvá?"
"Dieeeeevča...." vyšlo z jej úst niekoľko kúskov ryže, takým prehnaným spôsobom zareagovala:
"To kto sa ozve prvý je jedno. Ste kamoši nie? Volaj mu, píš mu, čo len chceš. Ten chlapec ešte len bude ľutovať, že ťa poslal doprdele..." znova sa pustila do jedla.
"Alex vážne...prečo takto ješ? Nemala som ťa do Kórey vôbec volať...si úplne ako oni! Ako Kórejka! Preboha, táto kultúra na teba veľmi zle vplýva," zasmiali sa.
E:
"Možná se polepším, ale až najdu někoho, kdo mi bude ochotně chystat každý den svačiny." Namítla Alex a když jí kus masa spadl na zem, odkopla ho co nejdál od stolu. Emma jen obrátila oči vsloup. Jako vášnivá kuchařka dbala i na správné stolování. Znovu se usmála, neboť si vzpomněla, jak Sung Joonovi vždycky chutnalo její jídlo a jak mu nosila dobroty do práce. Teď tolik nevařila, protože měla moc práce do školy, ale umínila si, že Alex raději občas nějakou tu svačinku připraví.
"Ty se s Minhem vídáš? I po tom rozchodu? Vzpomínám si, že jsi to hodně špatně nesla. Měla jsem o tebe až strach."
"Emmo, ty musíš mít na mozku švába nebo být zamilovaná! Vždyť jsem ti říkala, že jsme si to vyjasnili a rozhodli se pro přátelství. Copak si nepamatuješ? Zrovna před týdnem jsem s ním byla v divadle. Pořád dostává lístky zdarma."
"Promiň, ale já musím pořád myslet na to s tím Sung Joonem. Já mu teda zavolám, ale asi to bude trochu trapné. Nedávno jsem četla v novinách, že ho načapali na večeři s jednou herečkou. Docela by mě zajímalo, zda už má za mě náhradu." Dodala trochu smutně a odstrčila talíř. "Nemůžu tolik jíst. Zase jsem přibrala. Když vidím všechny ty vyhublé Korejky, mám pocit, že mých 65kg je pořád hrozně moc. Jenže po rozchodu se Sung Joonem jsem jedla čokoládu po kilech! Jestli se s ním mám zase vídat, i jako kamarádka, musím trochu vypadat."
"Zase to přeháníš!" Alex nechápala, proč její kamarádka pořád řeší váhu. Sama taky občas nadávala na to, že v Koreji lidi řeší hlavně vzhled, ale rozhodně se tím tolik netrápila. Minho vždy obdivoval její dlouhé, husté karamelově zbarvené vlasy, zářivé modré oči a čistou, bělostnou pleť. Právě po takové pleti v Koreji toužil skoro každý. Bělící krémy šly na odbyt a nikdo se tu neopaloval, jen Emma, která i přesto měla nohy bílé, jako ředitelka vápenky.
"Fajn, taky se polepším a nebudu to pořád vytahovat. Zavolám Sung Joonovi, třeba mi poradí ohledně té práce do školy. Je toho moc a já z toho mám hlavu jako balón. Budu ráda, až to bude za námi. Studovat v Koreji není žádnej med a to už bych měla být po těch letech zvyklá. Ty ses všemu přizpůsobila mnohem dřív. To bude asi tím, že jsi mladší."
"Nezlob mě, nebo začnu mlaskat a srkat." Vyhrožovala Alex. Naštěstí už dojedla, nicméně, pořád si mohla jít pro zákusek nebo salát.
H:
"Počuj a ty si už jedla vôbec?" spýtala sa Alex počas toho ako premýšľala čo za zákusok alebo šalát si dá.
"Jasne. Ja som jedla len trochu, nie som prasa ako ty," odvrkla jej Emma a skôr než sa Alex mohla zastať svojej osoby tak Emma už odchádzala zo stola aby mohla zavolať Sung Joonovi.
Hneď ako vyšla na chodbu, vytočila jeho číslo a mierila na záchody, aby ju nikto nepočul. Telefón zvonil a zvonil a už keď to chcela vzdať a položiť, zrazu to na druhej linke niekto zdvihol:
"Haló?"
"S-sung Joon...." pošepla. Myklo ňou. Po dlhej dobe ho znovu počuje a podlomili sa jej kolená.
"Emma? Emma si to ty?"
"A-ahoj....prepáč, že ťa ruším..."
"Nie vôbec, čo sa deje? Som rád, že si sa ozvala."
"Ja len...či nemáš teraz niekedy čas? Pokecať a tak....mám aj pár vecí, ktoré sa ťa potrebujem opýtať," nebola si istá, či spravila správny krok. Chvíľku bolo ticho, už si myslela, že zložil.
"Hmm...čo tak dnes večer? Zastavím sa po teba okolo ôsmej?" navrhol. Emma len potvrdila. Mobil si schovala do vrecka. Pozrela sa na seba do zrkadla a nahlas si povzdychla. Toľko stresov za malý moment. Pokrútila hlavou aby zahnala zlé myšlienky preč a vracala sa smerom k jedálni za Alex, keď ju tam už nevidela. Začudovala sa, pretože si bola viac než istá že zákusku neodolá. V tom zozadu na ňu niekto skočil.
"Prekvapenieee!" skríkla vytešená Alex.
"Počuj si vážne ako z divých vajec...upokoj sa, inak budem nútená zavolať lekára," mierne zhrešila Emma, ale bola rada, že Alex mala takú osobnosť. Vždy jej vyžiarila úsmev na tvári.
"Počuj....vieš obe máme teraz ťažký ročník...písanie záverečnej práce..." začala zrazu vážne Alex. Emma práve dostala chuť ju zaškrtiť:
"Ako vážne? Nenič mi náladu tým, že mi pripomenieš tu hrôzu čo nás čaká. Ešte je len máj, za približne mesiac nám končí prvý semester, potom príde úžasné leto a ty mi toto zadreš? Nie vďaka!"
"Ale Emma...musíme už čím skôr začať....a hlavne ty, ty ako v magisterskom ročníku musíš napísať o dosť viac strán ako ja v bakalárskom...mohla by si mi inak požičať tvoju bakalárku, nech mám nejaký ten vzor vieš. A za ďalšie...vieš čo za bakalárku mám napísať?? Nejaký prieskum alebo čo....sakra nič o tom neviem a ani neviem aký výskum robiť...šialenstvo," vykračovala si Alex, ktorá bola plne zaujatá v tom, čo bude jej hlavným cieľom práce.
E:
"Průzkum? No, to bude náročné. Něco podobného jsem taky chtěla dělat, ale když na to jen pomyslím, mám chuť vykrást čokoládovnu. Cítím strašný stres. Samozřejmě, že ti bakalářku půjčím, ta mě stála nervů. Alex, víš, že nejsem zrovna studijní typ. Někdy si říkám, co na té vysoké vůbec dělám, ale tak, když už jsme začaly, musíme bojovat."
"Moje řeč. Hele, dnes jsou jahodové koláčky. Vím, že miluješ jahody. Proč si nedáš?" Obě už zase seděly u stolu a Alex se opět cpala, tentokrát zákuskem.
"Protože mám večer schůzku se Sung Joonem." Začervenala se Emma. Pořád jí nebyl úplně lhostejný. Takový fešák a k tomu tak okouzlující a milý... tedy, až do té chvíle, než chtěl víc. Sakra, proč si ho nedokázala udržet! Aspoň, že už není nazlobený, když už nic.
"Zlato, moc si od toho neslibuj. Nechci, abys byla zklamaná a smutná" Varovala ji Alex, která s velkým zaujetím drobila křehké těsto koláčků po stole. "Dej si radši ty jahůdky. Udělá ti to dobře. Když se řekne Sung Joon, zrudneš a sama jsi jako jahoda! Jenže Korea je plná chlapů! A samých krásných, sexy chlapů! Jen se stačí rozhlídnout a očesat je jako jahody ze záhonu! Když nechce jeden, bude chtít druhý, chápeš!"
"Bože, ty jsi případ! Takové bláznivé řeči! Prej jako jahody na záhonku! Kam ty na to chodíš. S takovým talentem tu hroznou bakalářku napíšeš raz dva! A ještě klidně pomůžeš mně. Poslyš... něco mě napadlo! Nemohly bychom na tom pracovat obě. Víš, jak to myslím? Najdeme téma, které můžeme zkoumat spolu. Bude to mnohem zábavnější a jednodušší. Díky tomu sežeru míň čokolády a zhubnu a ty taky nebudeš tak nervózní."
"Myslíš, že by to šlo?" Alex nadšením nadskočila na židli a celý stůl se tak otřásl. Emma raději mlčela, na podobná zemětřesení už byla zvyklá. Už ji ani nepřekvapilo, že na zemi leží jahoda a smutně čeká, až na ni někdo šlápne. "Já jsem rozhodně pro! Musíme se na to zeptat. A když jsme u té čokolády. Tvoje příjmení k tobě fakt sedí."
"Právě! To je tak trapný, jmenovat se Čokoládová. Každej si ze mě utahuje. Asi bych se měla brzy vdát nebo aspoň přejmenovat."
"To bys mohla, ale až potom, co napíšeme tu nejlepší práci na celé škole. Když na to budeme dvě, garantuju ti, že to bude dokonalost!"
"Chtěla bych mít aspoň špetku tvého nadšení!" Emma se sehnula pro ubohou, zatoulanou jahodu a posadila ji na talířek. "Slibuju, že uspořádám jahodovou párty a pozvu na ni všechny fešáky z celýho Soulu, jestli se to povede!"
H:
Alex dopapala svoj zákusok:
"Tak ideme?"
"Už vážne si dojedla? Lebo ako ťa poznám, ty si schopná si dať ešte jeden obed so zákuskom..." poznala Alexin apetít a nikdy nechápala, kam sa to do nej vojde keď je taká chudá.
"Áno, tentoraz si nedám duplu, lebo akosi mi je divne..." v tom jej zazvonil telefón. Pozrela sa na displej a svietila tam krásna Minhová fotka. Alex sa skoro potkla a zabila, ale Emma ju schytila a hneď vedela čo sa deje:
"Bež a zdvihni to!" vždy dúfala, že by sa Alex dala znovu dokopy s Minhom, veď mali tak pekný vzťah a rozišli sa kvôli času...pritom by sa to dalo neskôr napraviť. Alex vybehla von z budovy na čerstvý vzduch a Emma išla pomalšie za ňou, aby mala súkromie pri telefonovaní.
"Áno?"
"Ahoj! Počuj, dostal som ďalší lístok do divadla, nešla by si?" Alex sa potešila. Za prvé, divadlá miluje a za ďalšie....na Minha mala vždy slabosť!
"Čoo už zase? A kedy?"
"Dnes večer! A dokonca som dostal štyri. Nechcela by ísť aj tvoja kamarátka Emma? Mohla by zobrať nejakého kamoša alebo tak," z toho bola Alex ešte viac nadšená. Ísť všetci štyria ako kamaráti takto von, to by bolo super. Ale nevie, či by to Emme vadilo, keďže určite by chcela mať so Sung Joonom väčšie súkromie, keďže sa uvidia po prvýkrát po rozchode. Otočila sa dozadu za Emmou a venovala jej taký ten pohľad, z ktorého neviete vyčítať o čo tomu človeku ide.
"Dáš mi chvíľku? Spýtam sa jej," priložila ruku k telefónu, aby Minho nepočul jej konverzáciu s Emmou. Podišla za ňou a zašepkala jej:
"Nechcela by si ísť s nami aj so Sung Joonom do divadla? Minho dostal 4 lístky!"
"Čože?!" Emma vykríkla. Nie preto, že by sa zľakla toho nápadu, ale pri myšlienke, že má sedieť vedľa Sung Joona ticho pár hodiniek, sa jej zrýchlil pulz.
"Prečo, nepáči sa ti ten nápad?" Emma váhala:
"Ja neviem...vieš, so Sung Joonom som sa od rozchodu nevidela. Písať sme si písali, ale byť reálne vonku je niečo iné...keď ja neviem," Alex to veľmi dobre chápala, ale aj tak, dúfala, že Emma tam pôjde a budú si oporou jedna druhej.
"Ok, tak dávam ti minútku na rozmyslenie, či áno alebo nie, lebo ho mám stále na linke," povedala jej Alex.
E:
"Můj Bože! Jen minutku!" Emma zalapala po dechu. Taky hrozně ráda chodila do divadla a už dlouho v žádném nebyla, protože během studia musela dost šetřit, aby měla na jídlo a podnájem. Jenže Sung Joon... bude vůbec chtít jít? Co když už chodí s někým jiným a bude si myslet, že ho chce znovu sbalit. "Sakra, sakra! Co teď! Mám to risknout?"
"Tak co! Už ses rozhodla!" Alex netrpělivě podupávala. Emma byla hrozně váhavý tvor.
"No... tak dobře. Já to risknu. Ale pokud to bude trapas, zahrabu se dva kilometry pod zem a nevystrčím nos až do Vánoc."
"Fajn. Myslím, že nebudeš litovat." Zasmála se Alex a hned líčila Minhovi, že to klaplo a půjdou ve čtyřech.
"Po divadle bychom mohli jít všichni na skleničku." Poznamenal. "Do našeho oblíbeného baru, který vlastní můj kámoš. Tam jsme měli vždycky soukromí."
"Dobře. Těším se." Alex zavěsila. Nechtěla ho zdržovat, protože měl přes den vždycky hodně práce. Bar, o kterém mluvil, dobře znala. Jeho kamarád jim vždycky nabídl soukromý salónek, aby je tam neotravovaly fanynky, které se většinou na Minha lepily jako vosy na bonbón.
"Já se tak těším!" Jásala. "Bude to vypadat jako rande ve čtyřech, ale je jasné, že jsme jen kamarádi. Potom půjdeme na skleničku. Do baru, kde hrozně dobře vaří."
"Cože! Tys mu odsouhlasila i chlast! To nejde! Tam já nemůžu. Víš, že jak čichnu k alkoholu jsem hned opilá a říkám samé voloviny. Propadnu se hanbou, jestli řeknu něco, co nechci a Sung Joon si pak bude myslet bůhvíco."
"Neboj, objednáme ti jahodovou limonádu." Těšila ji Alex, která měla najednou o sto procent lepší náladu než předtím. Dokonce zapomněla, že jí bylo trochu těžko po jídle.
"Limonádu? Ale bez alkoholu..." Bručela Emma. Vzpomněla si, jak v době, kdy ještě chodila se Sung Joonem, omylem vypila limonádu s vodkou a pak ho chudáka v autě pozvracela. Kdyby se to mělo opakovat, radši by skočila z namsanské věže.
"Neboj, Emmo, já tě ochráním. Uvidíš, že se ti to bude líbit." Alex kolem ní skotačila jako mladý, nezkrotný poník s bujnou hřívou. "Třeba se do sebe se Sung Joonem znovu zamilujete. Vždyť jste se rozešli kvůli blbosti. Všechno jde napravit, když se chce, nebo ne?"
"Já bych radši, kdybyste se dali znovu dohromady s Minhem. Byli jste tak dokonalý pár."
"Kdo ví!" Alex se té myšlence zas tak nebránila. "Láska je potvora nevyzpytatelná. Nikdy nevíš, co nám osud přinese."

TO BE CONTINUED


 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Kelsey | The-WalkingDead Kelsey | The-WalkingDead | Web | 25. march 2016 at 16:19 | React

Děkuju za pochvalu, ta vždy potěší :) A komiks sice nečtu ale některé věci vím, jak tam jsou. A právě že má zabít Negan Glenna ale stále doufám v to, že to tak nebude. Taky bych to nepřežila, nebylo by to bez něj ono. A taky doufám, že ho nenechají zabít už proto, že čeká s Maggie dítě, ale kdo ví, jak to vše bude :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement