Kaktusová Láska 33

29. june 2012 at 22:07 | 휴미 & Eunka |  Kaktusová Láska
Ehm:D poriadne dlhý dielik a čoskoro koniec:D užite si ;)

33


H:
Hyumi zvrieskla:
"Už viem aký darček si dostala od Hyuna na Vianoce!" Eunka sa začudovala:
"Aký?" asi jej to pomaly dochádza.
"To dieťa ti stojí na kábli, alebo čo?! No predsa dieťa! Čakáš s ním dieťa, to je ten darček," Eunka sa udrela do hlavy:
"Ty si pako!" vstala a musela ísť predýchať to, že je tehotná. Nevedela čo spraviť skôr. Musí zavolať Minhovi. A ešte k tomu bude musieť za gynekológom. Musí zistiť ako dlho je tehotná. Ale podľa všetkého asi tri týždne. Aj tak musí na prehliadku:
"Sakra!" zanadávala. Prišlo jej ešte horšie. Teraz bude bez neho, bez otca dieťaťa.
"Nemôžeš mu to jednoducho povedať? Že si v tom? A s ním?" Eunka pokrútila hlavou:

"Nie...nemôžem. Nie je to správne...nechcem ho teraz už vôbec vidieť...hlavne keď viem, že čakám jeho dieťa," sadla si a Hyumi vedľa nej:
"Poď ku mne," objala ju a chlácholila ju.
"Zajtra pôjdeme na kontrolu. Nejak to vybavíme, aj keď sú prázdniny. Minho má určite známosti."
"No....gynekológa? Ženského? Celkom pochybujem."
"Čo ty vieš. Veď má kopec kamarátiek herečiek. Možno niekde niečo započul a podobne," mrkla na ňu Hyumi. Eunka musela uznať, že určitá pravdepodobnosť tu je. Hyumi pomohla Eunke, aby jej nebolo viac zle. Keďže už bolo veľa hodín, Hyumi si išla ľahnúť. Vlastne aj Eunka, ale musela sa ísť zamknúť do kúpeľne. Bolo jej zase na zvracanie a chcela Minhovi zavolať. Vytočila jeho číslo. Zdvihol to po pár sekundách:
"Ahoj, deje sa niečo? Som uprostred natáčania..."
"Som tehotná," povedala na rovinu. Minhovi skoro padol mobil na zem:
"Č-čože?! Počkať....s Hyunom? Tým bastardom?"
"Áno...zajtra musím na prehliadku, ale kto by len robil počas vianočných prázdnin..."
"Niekoho takého by som poznal...zajtra ráno sa u teba stavím. Musím ísť, ahoj," zložil ju a išiel ďalej natáčať. Eunka si vzdychla a položila hlavu na záchodovú misu. Cítila, že ešte niečo z nej vyjde. Presne, netrvalo dlho a už zase vracala. Keď už bolo viac než fajn, viac než utrápená sa vrátila do postele, kde spí spoločne s Hyumi, zakryla sa a zavrela oči.
"Si v poriadku?" ozvala sa ospalá Hyumi so zatvorenými očami.
"Hnn..." odpovedala len a v okamžiku zaspala.
E:
Když Eunka s Hyumi dávno spaly,stál Kiki na dvoře jejich rodného domu a koukal na hvězdy.Maminka pořád netušila,že se s Hyumi rozešel a on neměl sílu jí to říkat.Hrozně se trápil a pořád ji viděl s Taeminem jak se líbají.Ani dárky od rodičů a skvělé jídlo ho netěšily.Rodičům řekl,že Hyumi musí být o svátcích se svou sestrou a dárky,které jeho máma měla pro Hyumi si vzal s tím,že jí je v práci dá.On pro ni měl také dárek,ale netušil,kdy jí ho dá.Možná k tomu nedojde.Třeba už spolu nikdy nebudou...při té představě mu začaly téct slzy.
Ráno se Hyumi vzbudila první a ihned tahala Eunku z postele."Vstávej,matko!Musíš jít na gyndu.Honem do sprchy a já ti udělám čaj."
"No...jo,tetičko...mě se chce tak spát.To těhotenství je tak vyčerpávající.Myslím,že to bude holka.Zdálo se mi to."odpověděla Eunka a pomalu se chystala.Byla jako slimák.Moc se jí na prohlídku nechtělo.Jen aby se doktor neptal na tatínka.V Koreji je pořád ostuda být svobodná matka.
Minho přišel akorát,když se dooblékala."Minho!Ty jsi rychlý."běžela k němu a padla mu do náruče"Jsem z toho úplně vedle.Opravdu znáš dobrého doktora?Já mám strach."
"Neboj,to bude v pořádku.Ale neměla bys to říct Hyunovi?"
"Ne...on má svou Jiah a já se v těhotenství nesmím rozčilovat."
"Dobře...jak chceš."Minho nechtěl Eunku dál trápit řečmi o Hyunovi.Raději ji rychle odvezl k lékaři ke kterému chodila jedna jeho kolegyně.Byl to moc milý doktor a nic drzého neříkal.Jen si myslel,že je Minho tatínek a Minho se jen červenal,když ho tak oslovoval.Eunka byla tak mimo,že nic nenamítala.Nakonec doktor těhotenství potvrdil a dal jí i snímek z ultrazvuku.Také ji objednal na další návštěvu.
"Tak je to jasný"usmála se Eunka"Nezbývá mi než koupit postýlku a další věcičky a doufat,že když už nebude mít tátu,tak bude mít aspoň hodného strejdu."
"Na to se můžeš spolehnout."objal ji Minho a opatrně ji pohladil po břiše.
Hyumi mezitím navštívil Taemin a ona ho pozvala na oběd.Po včerejšku jim zbylo moc jídla a bylo potřeba to sníst.Hlavně tu rybu,protože Eunka ji nemohla ani cítit.Hyumi se pořád smála,jaký vánoční dar její sestra dostala...ono to sice k smíchu moc nebylo,ale nemohla si pomoct.V tu chvíli si ale uvědomila,že by chtěla mít dítě.Ovšem jako otec ji napadl pouze Kiki a to bylo špatně.Co Taemin?Proč to nějak nefunguje?Vždyť je pohledný,milý a vůbec skvělý!Tak kde je problém?Nechápala to.
Po jídle ji Taemin pozval do čajovny,chtěl si s ní trochu víc popovídat o jejich vztahu.Cítil se nejistý a bál se toho.Měl strach,že mu Hyumi stále víc a víc uniká.Oba se sice moc snažili,aby zapomněla na Kikiho,ale nějak to nebylo ono.Kiki se jim všude zjevoval doslova jako přízrak.Nemohli ho vynechat.Byl Hyuminou součástí.
H:
Hlavne to bolo ťažké, keď Hyumi vedela, že čoskoro bude veľká oslava nového roku s BEAST a celým štábom, čím vlastne tam uvidí Kikiho a bude jej ešte horšie. Taemin videl ako sa trápi. Premýšľal nad dôležitou vecou. Najlepšie by bolo sa s ňou rozísť, ale ako jej to povedať? Inak to proste nejde...
-
Eunka sa vrátila domov, alebo skôr teda vracala za sprievodu Minha. Ten ju pred dverami jej bytu opustil. Keď chcela vojsť domov, niekto na ňu zvolal:
"Kam si myslíš, že ideš?" začudovala sa. Ten hlas poznala, ale nebola si istá:
"Domov?" precedila cez zuby a otočila sa. Bezpochyby, je to on:
"Čo tu robíš?"
"Myslela si si, že to nechám len tak, keď mi prídu tie fotky, čo si mi poslala?" priblížil sa k nej. Eunka prestala dýchať a zatočila sa jej hlava:
"H-hyun..." zavzdychala. Ten bol tak blízko nej, že ju mohol kľudne aj pobozkať. Zrazu ju pobozkal. Neubránila sa:
"Čo to robíš?"
"Už to viac nevydržím....nedokážem sa furt pozerať na Jiah a poslúchať otca. Chcem len teba...a chcem aby si vedela, že s Jiah som naozaj nikdy nespal, hoci bolo veľa možností a odkedy sme sa rozišli, nikdy som sa na ňu ani len nepozrel. Neznášam ju...nemám ju rád. Znášam ju len kvôli otcovi. To je všetko," chytil ju za ruky a Eunka sa rozplakala.
"P-prečo plačeš?" sama nevedela prečo, tehotenstvo robí, že je precitlivelá:
"Prečo si prišiel? Vôbec si sem nemal chodiť...už tu nikdy nepríď."
"Prišiel som, lebo mám pre teba darček...ty si mi poslala, ja tebe nie, lebo som ti ho chcel dať osobne," podal jej krabičku, ktorú otvoril a zrazu si kľakol na koleno. Eunka zhíkla. O čo sa to pokúša?
"Vezmeš si ma za muža?" otvoril krabičku a nachádzal sa tam nádherný prsteň, celý nablišťaný. Eunke sa roztvorili ústa dokorán a nevedela čo povedať. Ako môže niečo také povedať? Tu a teraz? Keď obaja dobre vedia, v akej sú situácií?
E:
"Hyun..."vykoktala Eunka po chvíli a pořád na něj vytřeštěně zírala"Ví o tom tvůj otec?Víš dobře,že mě nikdy nepřijme a já nedokážu žít v rodině,kde mě někdo nenávidí.A i když vím,že Jiah nechceš,tak je mi jasné,že tvůj otec nepovolí...protože si to přála tvá matka.Ani nevíš jak ráda bych ti řekla "Ano",ale nemůžu dokud mě tvůj otec nepřijme.Prosím nemuč mě...každý pohled na tebe mě ničí a hrozně trápí."
"Já s otcem promluvím,miláčku a věř mi,že si tě vzít nedám!"nevzdával se Hyun"A pak mě doufám už nikdy neodmítneš!"
Taemin objednal čaj a nějaké dobroty k němu a podíval se Hyumi do očí.
"Děje se něco?"usmála se "dostal jsi můj dárek?"
"Ano a moc ti za něj děkuju,vybrala jsi to nejlepší,co natočili.Ale musíme si vážně promluvit,miláčku...i když spíš bych měl říkat milá kamarádko..."
"Taemine!Co tím sleduješ?"
"Nic jen mi odpověz na pár otázek.Upřimně a otevřeně,aniž by ses bála,že mě zraníš.Slib mi to."
"Dobře."Hyumi se napila čaje a začala být nervózní.
"Myslíš stále na Kikiho?Vzpomeneš si na něj alespoň jednou denně?"
"A...ano."
"Myslíš na něj,když se líbáme?"
"Co?"
"Jen odpověz a neboj se."
"Ano...párkrát se mi to stalo.Promiň."
"To je dobrý."odvětil a i když ho to bolelo,stejně to tušil."Byla bys schopná se se mnou vůbec milovat?"
"Já...nevím."Hyumi vážně nevěděla.Tohle bylo trochu moc.Asi by i při tom myslela na Kikiho.
"Hyumi...prosím,netrap se a netrap zbytečně i mě.Bude lepší,když zůstaneme kamarádi,jako dříve.Já tě mám moc rád...vlastně víc,než si myslíš,ale vím,že to samé mi dát nemůžeš.Spokojím se s přátelstvím,jen nechci,abys trpěla.Měla by ses s Kikim usmířit,dřív než bude pozdě.Ten polibek mu vysvětlím jestli chceš."
"Ale....já nechci,aby ses trápil a opravdu tě mám ráda."Hyumi se rozplakala a Taemin ji sevřel v náručí.Utěšoval ji a pořád ji ujišťoval,ža takhle to bude pro oba nejlepší a že v něm bude mít věrného kamaráda až do smrti.
H:
Hyumi si ešte poplakala, keď tu si uvedomila, že by sa mala vrátiť do spoločnosti. Rozlúčila sa teda s ním:
"Tak sa maj a ďakujem," úprimne sa usmiala a Taemin s úsmevom na ňu zamával, hoci srdce ho bolelo, ale vedel, že spravil správnu vec.
-
Hyun sa postavil a prsteň schoval:
"Dobre, tak ja to vybavím. Porozprávam sa s otcom. Prinútim ho aby ťa prijal. A potom...prídem a opováž sa mi povedať nie," usmial sa, objal ju a odišiel. Bol zlomený. V časti s menom srdce. Eunka šokovane stála pri dverách a nevedela ako reagovať. Bolo to nečakané. Čože sa stalo, že zrazu sa chce s otcom tak hádať? Otvorila pomaly dvere a vošla do bytu. Musela si sadnúť, inak by spadla na zem. Začalo jej byť zase zle. Toto nedopadne dobre...alebo áno?
Hyun zašiel domov, otec si tam pokojne sedel a popíjal si kávu a čítal noviny.
"Otec..." otec si ho všimol:
"Ahoj synak..."
"Musím sa s tebou porozprávať."
"Tak hovor..."
"Nevezmem si Jiah. Vezmem si Eunku..." otec razom vstal a pozrel sa na Hyuna:
"Čo si to dovoľuješ! Prípravy sú skoro celé hotové a ty chceš ustúpiť?! Hyun, spamätaj sa! Jiah je tá pravá pre teba už nechcem meno Eunka v tomto dome počuť! Je ti to jasné?!"
"Nie otec! Som tiež muž a tiež človek, mám právo vybrať si sám! A hoci si to matka priala, určite by pochopila, keby som povedal nie. Takže...už viac sa nebudem skrývať a poviem ti to...vezmem si EUNKU a Jiah nech ide pekne do riti!" otec mu jednu švacol takú, že stena mu dala skoro druhú.
"Otec..." smutne sa na neho pozrel.
"Ešte raz....a vydedím ťa!"
"Tak to sprav! Nikdy ju neopustím! Nemal som to vôbec nikdy urobiť! Lenže ja som sa snažil byť dobrým synom a čo z toho mám?! Čoskoro zničený život! Vieš čo? Celú Jiah aj celé bohatstvo si nechaj, aj tak som hercom, nezávislý od vás, ako ma môžeš dať vydediť, keď toto všetko je z mojich peňazí? Asi nijak, že? Tak sa daj vypchať...!" nakričal, otec mu chcel ešte jednu vraziť, ale neodvážil sa. Mal pravdu. Hyun vyšiel hore po schodoch a išiel si zbaliť veci. Keď prišiel s batohom dole, otec sa začudovane na neho pozeral.
"Kým sa nerozhodneš rešpektovať ma, budem na Jeju ostrove. Budem tam aj s Jiwoon...keby niečo," a odišiel. Otec tam zostal sám.
A takto to išlo niekoľko dní. Hyun bol na Jejudo a premýšľal. O živote, o rodine, o tom ako mu matka chýba a či by to naozaj chcela. Jiwoon sa mu snažila pomôcť, veď bola na strane Eunky. Čo sa týka Hyumi, stále chodila do práce, s Kikim sa na seba ani nepozreli. Ale vždy keď jej bol chrbtom, dívala sa na neho, tak upjato. Blížil sa deň oslavy. Nový rok sa oslávil už dávno, ale oslava CUBE bola o niečo neskôr. Čo sa týka Eunky, pre ňu bol tento deň tiež veľmi výnimočný, aj dosť zaujímavý. Otec Hyuna bol strašne nahnevaný a celé dni bol Hyun preč. Bál sa, dokázal to vyriešiť jedine rozhovorom s Eunkou.
E:
Novoroční večírek společnosti CUBE byl pro zaměstnance skoro povinný.Málokdo by se opovážil tam nejít.To by byla ostuda.Bylo to takové poděkování firmy všem zaměstnancům.Tedy i Hyumi se nachystala i když neměla sílu tam jít.Bála se co s ní udělá pohled na Kikiho ale zároveň si toužebně přála ho vidět.Oblékla si krásné bílé večerní šaty a k nim si vzala přívěšek s kaktusovým květem od Kikiho a udělala si slavnostní účes.Eunka jí to vše moc pochválila a přála jí,aby se dobře bavila.Sama měla v plánu,že bude na internetu studovat informace o těhotenství.I knihu si včera koupila.Takovou šikovnou příručku pro nastávající matky.
Velký sál v CUBE byl slavnostně vyzdoben a už byl zaplněn lidmi.Všude vonělo občerstvení a hrála hudba.Hyumi hned u vchodu obdržela sklenku šampaňského a taky přátelský polibek na tvář od Woonieho."Vítej,krásko!"zdravil ji"Kiki už je tady a tváří se jako kakabus."
"Oh..."Hyumi se vyděsila a raději šla do haly velmi opatrně.Kikiho uviděla hned.Stál u okna a díval se do země.Držel skleničku,ale vůbec z ní neupíjel.Hong mu cosi říkal,ale Kiki jenom jednoslabičně odpovídal.Hrozně mu to v obleku slušelo a Hyumi cítila jak se celá chvěje při pohledu na něj.Tohle s Taeminem nikdy necítila.Bylo to jasné....pořád Kikiho miluje a asi navždy bude!
Kiki zvedl oči právě ve chvíli,kdy Hyumi přijala od Jokera pozvání k tanci.Byla tak nádherná v těch bílých šatech...jako pohádková víla.Jako utkaná ze sněhových vloček.Cítil,že umře,když ji ztratí a bál se,že už se to stalo.Co jen bude dělat.Má život smysl,když přijdete o jedinou lásku?!
"Tančíš skvěle,ale já nejsem ten pravej tanečník."poznamenal Joker k Hyumi a otáčel ji v kole tak,že přistáli přímo před Kikim."Tohle je tvůj pravý tanečník."řekl a vložil Hyuminu dlaň do Kikiho ruky."Smím vás dva požádat o tanec?"Joker se pousmál a postrčil je na parket."Tancujte a opovažte se nedotančit celou skladbu."
"Hyumi...."Kiki polkl a dal jí ruku kolem pasu.Pomalu s ní kroužil na parketu a ona cítila jeho hřejivé teplo a vůni,která jí tak chyběla.Skoro nemohla dýchat jen na něm visela očima.Ty jeho zářivé oči!Kéž by to bylo jako dříve!"Kiki,já nevím,co mám dělat."přiznala a cítila že se každou chvíli rozpláče."Já také ne...vlastně vím,ale bojím se.Hyumi...chyběla jsi mi tak moc,že se to nedá vypovědět,ale pořád nevím,na čem jsme."
"Tanči a nemysli na to."zašeptala a vklouzla těsněji do jeho náruče.Sotva dýchala,když ji pohladil po zádech a dál s ní tichounce tančil.Dýchali společně a jejich srdce bila ve stejném rytmu.Pluli po parketu jako jedno tělo.Každý kdo je viděl pochopil,že ti dva musí patřit k sobě.Všiml si toho i Doojoon,který masakroval tácy s chlebíčky a hltal kaviár jako by týden nejedl.
Jakmile hudba dohrála,Hyumi se Kikimu vytrhla a utíkala pryč.Nemohla už zadržet pláč a chtěla plakat někde v soukromí.Zmizela v jakémsi výklenku na chodbě,který vedl do zahrady a nikdo tam nebyl protože tam byla zima a průvan.Rozplakala se tak zoufale,jako by jí někdo umřel.Zmateně si utírala slzy a nemohla najít kapesník ve své malinkaté kabelce."Hyumi...tohle mě úplně mučí."Zaslechla za sebou a čísi ruka jí nabídla kapesník"Neplač tolik,miláčku...nebo začnu taky!"
"Kiki...co tu děláš?"vzlykla smutně"Ty mě přece už nechceš...tak proč bys měl taky brečet?"
"Hyumi...nemluv takové hlouposti."řekl a jemně jí otíral slzy"Jsem ukrutný lump a mizera,že jsem tohle dovolil.Celé vánoce jsem na tebe myslel a nemohl jsem ani spát a ani jíst.Prosím,zůstaň se mnou a už mě nikdy neopouštěj.Klidně si kamaraď s Taeminem...je mi to jedno...jen buď zase moje."
"Vážně,to chceš?"
"Jako nikdy nic jiného.Ani hudba pro mě tolik neznamená!Když jsem tě ztratil,tak jsem pochopil,že život bez tebe je zoufalý a prázdný."
"Miláčku...já to cítila taky."
"Neplač..."Kiki začal slíbávat stopy slz z jejich řas,tváří a očí.Pevně ho objala pažemi kolem krku a cítila jak ji nohy neposlouchají.Když se dotkl jejich rtů,málem jí srdce vyskočilo z hrudi.Bylo to jako by se líbali poprvé.Ochutnával její rty jako by je teprve poznával a přitom ji k sobě víc a víc tiskl.Líbali se dlouze,skoro nekonečně.A ve chvílích,kdy jim chyběl dech se jen na vteřinku odtrhli,aby se zachvíli zase spojili a vychutnali si chuť a vůni jeden druhého.Hyumi vzdychla a laskala Kikiho ve vlasech.Jeho jazyk zkoumal něžně její ústa,která tolik postrádal.Bylo neuvěřitelně krásné.Potom vzal Kiki Hyumi do náruče a odnesl ji na pohovku v předpokoji,aby jí nebyla zima a podal jí svůj vánoční dárek.Hyumi rozbalila balíček a nechápala.Byl to mp3 přehrávač."Co to je?"
"Pusť si ji....nahrál jsem tam písničku,která je jen a jen pro tebe.Složil jsem ji,když jsi mi tak šíleně chyběla."
"Ach...Kiki!"Hyumi poslechla a zachvíli se ponořila do nádherné hudby ze které cítila vášeň,lásku,touhu i stesk.Byla to nádhera.
H:
Hyunov otec volal svojmu synovi už niekoľkokrát. Ale ani raz mu to nezdvihol. Premýšľal. Nakoniec dostal skvelý nápad. Zavolal jednému, ktorý viedol domácnosť bytu a povedal mu, nech nájde adresu Eunky. Ten ju vyhľadal behom hodinky a vrátil sa za ním aj s papierikom, kde oná adresa bola napísaná. Zobral papierik do rúk a vyšiel z domu. Rýchlo nasadol do auta a našiel ulicu, kde by mala bývať. Prechádzal sa ulicou, až kým nenašiel správne číslo dvier. Zakašľal si a zaklopal. Po minútke mu Eunka otvorila. Tá sa prekvapením skoro pretrhla:
"P-pane..."
"Môžem dnu?" spýtal sa. Prikývla, tak vošiel. Zavrela za ním dvere a išiel si sadnúť na gauč. Tam mala otvorenú knihu o tehotenstve. Rýchlo ju chytila a hodila niekam za posteľ.
"Sadnite si. Urobte si pohodlie. Čaj alebo kávu?"
"Kávu," rýchlo na ňu postaviť vodu. Keď bola hotová, priniesla ju za ním a položila na malý stolík pri gauči. Byt nebol veľmi priestranný, pri vchode bola hneď posteľ, televízor, vedľa gauč s malým stolíkom hneď pri posteli a potom bola druhá miestnosť, kde bola malá kúpeľňa a hneď naproti malá kuchyňka.
"Nech sa páči," odpil si z nej a potom sa na ňu uprene pozrel. Eunka čakala, čo sa bude diať. Vôbec nečakala, že sem príde. Ani Hyun sa celé dni neozval, bolo to celé divné.
"Eunka...Hyun sa mi pár dní neozval..."
"A-ani mne, ak ste sa chceli spýtať, či viem kde je."
"Ja viem kde je, problém je v tom, že sa postavil proti svojej rodine. Povedal, že si Jiah nevezme. Iba teba," Eunke až poskočilo srdce.
"Uvedomuješ si, že to je špatné? Mala by si mu to vyhovoriť. Musíš sa ho vzdať..." Eunka sa pozrela do zeme a chcelo sa jej plakať:
"Keď ja...to sa nedá. Nedokážem to...veľmi by som chcela ale...nedá sa to. Skúšala som, ale čím ďalej tým viac mi chýba..." otec si vzdychol a chytil sa za hlavu:
"Jiah si musí vziať za každú cenu," Eunke skĺzlo pár sĺz z očí. Všimol si to. Frustrovalo ho to. Bol na ihličkách. Nečakala, že ju rozplače a tak ľahko! To nechcel.
"Eunka...ja...nechcel som, aby si plakala..."
"Prepáčte, to nie je Vaša vina," utrela si slzy a snažila sa vrátiť do normálu.
"Čo na ňom miluješ?" spýtal sa zrazu:
"Prečo sa ho chceš tak držať?" Eunka sebou mykla. Iba chvíľku sa zamyslela, na to odpoveď pozná:
"Poznám ho krátko, ale vedela som, že k sebe patríme. Milujem ho. Spravil pre mňa všetko. Je ideálnym mužom mojich snoch. Vždy stál pri mne. Len kvôli Vám sa ma musel vzdať. Ale vždy miloval iba mňa. A ja to viem...a....nedá sa to popísať, ten vzťah medzi nami. Je to hlboké...a ešte k tomu...och...to sa nedá ani povedať," chcela povedať, že s ním čaká dieťa, ale nedokázala to. Akoby to zobral asi jeho otec?:
"Si tehotná?" spýtal sa zrazu. Eunka sa okamžite na neho pozrela a nahlas prehltla sliny:
"P-pane...ja....áno...som...odkiaľ to viete?" usmial sa:
"No...tie knihy to nezakryjú a to ako si precitlivená. Eunka...ja....ako to povedať. Keby som sa dokázal nejako zbaviť Jiah, prijal by som ťa do rodiny. Ale neviem ako na to..."
"N-naozaj by ste ma prijali do rodiny? Veď ste ma tak neznášali..."
"To nie je pravda. Vždy som ťa mal rád, iba som si nechcel priznať, že ty si tá pre Hyuna pravá. Jiah sme potrebovali práve kvôli jej úspechu, ale v posledný čas je divná a čo je horšie, Hyun je na tom najhoršie, už odkedy povedal, že si Jiah vezme. Trápi ma to hrozne dlho...poviem ti jedine toľko. Zistím o Jiah všetko možné čo sa dá...ty zatiaľ ticho čakaj, keby sa ti Hyun ozval, prijmi ho. A to dieťa....vie o ňom?" pokrútila hlavou:
"Nepovedala som mu to...bojím sa a..."
"Neboj...ja mu to nejako poviem," zrazu jej chytil ruky:
"Viem, že si pre Hyuna tá pravá. Ja už na niečo prídem, ja sa jej už nejako zbavím," pohladil jej ruky, pobozkal jemne na líce, akoby už boli rodinou a odišiel preč. Eunka zase ostala sama a musela sa usmiať. Žeby konečne vyšlo slniečko po daždi? Nemohla uveriť tomu, že jeho otec bol k nej milý a že všetko čo povedal, skutočne vyšlo z jeho úst. Ako je to možné? Mala sto chutí mu zavolať, povedať čo sa práve stalo, ale lepšie bude, ak sama počká na jeho prvý krok. A vôbec na všetko, čo sa ešte len má udiať.
-
"Ďakujem ti Kiki...milujem ťa a strašne," postavila sa a objala ho. Pevne stískala:
"Nikdy ťa nechcem stratiť...odpusť mi to," odtiahla sa od neho a znovu sa roztúžene pobozkali. Bol to jeden z najkrajších večerov v ich živote. To ako sa objímali a bozkávali, ani sa nedá opísať. Bolo až na kilometre cítiť, ako si chýbali. Veď to už bolo dlhšie než mesiac!
 

2 people judged this article.

Comments

1 CL CL | 29. june 2012 at 23:19 | React

ááááááá!!!! :-D ja nemám slov....bolo to ÚÚÚŽASNÉ :-D konečne sú Kiki a Hyumi spol.... a Hyunov otec proste obrat o 360 stupňov

2 enriquemusic enriquemusic | Email | Web | 30. june 2012 at 14:28 | React

Jééé, díky moc za další dílek :)

3 Juicy Couture Outlet Online Juicy Couture Outlet Online | Email | Web | 3. july 2012 at 10:52 | React

What brought this change about, and how did it empower a new class of .

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement